Funkce a specifika skrytých kamer

Rate this post

Při vývoji moderních skrytých kamer se logicky berou potaz poznatky z jejich praktického využívání, a to jak ze strany odborníků, tak i běžných zákazníků. Jejich požadavky mohou být a reálně také jsou často poměrně specifické a různorodé, nicméně lze říci, že existují určité standardní a dnes již poměrně běžné funkce, jež se staly běžnou součástí produktů z tohoto zajímavého sortimentu. Pojďme si představit některé z nich:

Parametry kamery

U skrytých kamer samozřejmě nelze začít ničím než vlastnostmi samotné kamery. Dá se říci, že za standard platí HD rozlišení, za které je považováno 1280 x 720 obrazových bodů (pixelů). Některé z běžně prodávaných minikamer pak mají rozlišení 1280 x 960 px a výjimkou nejsou ani produkty s kamerou nahrávající ve Full HD, tedy při rozlišení 1920 x 1080 px, přičemž se stále jedná o zařízení s pořizovanou cenou v řádu jednotek tisíc. Při takto vysokém rozlišení není vůbec problém detailně zaznamenat třeba psaný text a podobně. V některých případech, typicky pokud potřebujeme ušetřit baterii, se může naopak hodit možnost snížit rozlišení.

Určitě nás také bude v této souvislosti zajímat zorný úhel záběru, který se pohybuje nejčastěji v rozmezí 60-70 stupňů, nicméně u otočných kamer je zorný úhel podstatně vyšší, až 120 stupňů. Pokud jde právě o otočné kamery, také v tomto smyslu je možné natrefit na skutečně zajímavé a pokročilé modely. Některé z nich se umí otáčet až o 330 °. Špionážní kamery bývají také nezřídka vybaveny tzv. ´neviditelným´ IR (infračerveným) přísvitem umožňujícím noční vidění do vzdálenosti jednotek metrů. Neviditelné se mu říká z důvodu, že lidským okem je toto světelné spektrum nepostřehnutelné, tudíž nehrozí, že by si ho třeba eventuální nenechavec mohl všimnout.

Detektor pohybu

Jednu z typických funkcí, jimiž bývají nejen minikamery, ale i jiné výrobky sloužící k bezpečnostním účelům, velmi často vybaveny představuje takzvaný detektor pohybu. Je možné setkat se také se zkratkou PIR znamenající ´Passive Infra Red´, tedy pasivní infračervené čidlo. Pohybové detektory nejsou dnes již ničím výjimečným a lze se s nimi setkat při vstupu do nejrůznějších budov, na chodbách a v dalších situacích, které v podstatě ani nevnímáme.

Jaký je vlastně základní princip fungování těchto detektorů? Zjednodušeně řečeno, čidlo má v dosahu určitou oblast, v níž snímá teplotu. Jakmile detekuje objekt o teplotě lidského těla, dojde k aktivaci daného zařízení. Možná vás napadne otázka, jak detektor rozezná pohyb osob od předmětu, který je zahřátý na teplotu odpovídající běžné lidské tělesné teplotě, což je teoreticky možné – např. pokud se předmět nachází blízko topení, anebo u okna v rozpáleném létě. Anebo zda umí detektory rozeznat lidský pohyb od zvířecího. Odpověď zní, že v případě většiny běžných detektorů to bohužel nepozná. Na druhou stranu existují i pokročilé detektory s odolností proti domácím mazlíčkům a jiným zvířatům.

Je však prakticky nemožné, aby detektor reagoval třeba na prolétající hmyz (ten detektor určitě nerozezná), anebo případně na hlodavce (jsou pro něj příliš malí). Pokud jde o jednotlivé druhy a typy detektorů pohybu, je možno rozdělit je na analogové a digitální, jež jsou zpravidla kvalitnější alternativou.

Pracovní módy

U některých zařízení je možno při jejich provozu volit hned z několika pracovních režimů/módů. Podle toho, zda potřebujeme střežit daný objekt kontinuálně, či nikoliv, zvolíme buď nepřetržité nahrávání, anebo aktivaci nahrávání na základě detekce pohybu. Řada skrytých kamer umožňuje také kromě jiného manuální pořizování fotografií, anebo nahrávání pouze audiozáznamu.

Vzdálená obsluha

Jedním z výrazných trendů dnešní doby jsou jednoznačně mobilní aplikace, které existují doslova na všechno možné. Ani oblast bezpečnostních skrytých kamer není výjimkou a u řady výrobků z této kategorie mohou uživatelé zařízení ovládat na dálku právě pomocí některé ze speciálně vytvořených mobilních aplikací, anebo skrze svůj tablet či osobní počítač.

S funkcí vzdálené správy se nejčastěji můžeme setkat u wifi skrytých kamer. Ať už je tedy uživatel kdekoliv v dosahu wifi, může si zcela pohodlně stáhnout pořízené snímky, anebo jen tak sledovat, co se právě odehrává v monitorovaném objektu.

Časový záznam nahrávky

Ryze praktickou funkci pak představuje časové označení nahrávky. Součástí každého pořízeného záznamu je tedy údaj o datu a přesného času jeho nahrání. Funkce má smysl především s ohledem na eventuální využití takovéhoto audio či video materiálu jako důkazu, neboť tímto dochází ke zvýšení jeho věrohodnosti. Stejně tak časově označené nahrávky usnadňují a zpřehledňují práci s materiálem, zejména pokud jde o třídění nahrávek, jejich archivaci a podobně.